Masaryk a československé legie – tento dramatický vztah hlavního představitele prvního našeho zahraničního odboje a vojsk dosud neexistujícího státu, který základním způsobem rozhodl o vzniku naší republiky právě před sto lety, sledujeme v našem časopise ČAS systematicky již více než deset let. K tomuto našemu úsilí nemalou měrou nyní přispělo nakladatelství Paris v Karviné svým dalším vydavatelským počinem v Edici „Hlas“, ve spolupráci s Masarykovým demokratickým hnutím.
V květnu 2019 vydalo nakladatelství PARIS pana magistra Antonína Pavery a pana inženýra Jiřího Pavery vzorně připravenou novou výpravnou vázanou publikaci „Masaryk a legie“, jejímž autorem je místopředseda Masarykova demokratického hnutí docent Vratislav Preclík (PRECLÍK, Vratislav. Masaryk a legie, váz. kniha, 219 str., vydalo nakladatelství Paris Karviná, Žižkova 2379, 734 01 Karviná, ve spolupráci s Masarykovým demokratickým hnutím, 2019, ISBN 978-80-87173-47-3). Děkujeme nakladatelství PARIS, že na textu, obrázcích a grafické úpravě tohoto obtížného a potřebného nejen historického tématu profesionálně pracovalo a přiblížilo naší mladé generaci i dalším zájemcům vydanou knížkou tuto slavnou etapu vedoucí k samostatnosti našeho státu a osvobození národů.
Tato nová publikace mimo jiné volným a novým způsobem poutavě rozpracovává hrdinský příběh Masarykova odboje, proslovený autorem ve svých základech také již na 1. Mezinárodní konferenci Československé obce legionářské v sobotu a neděli 23. a 24. listopadu 2019 ve velkém sále „Paláce Legie“ v Sokolské ulici v Praze 2 (Preclík: Masaryk a legie, str. 9 – 19 in Sborník příspěvků z konference Československé obce legionářské. "Československé legie v boji za samostatný stát a jejich odkaz v 21. století", ISBN 978-80-87919-01-9. Praha: Československá obec legionářská, 2013. 205 s.), zahrnující vybrané obrázky z období od vzniku první světové války v roce 1914, která profesora Masaryka zastihla v Sasku. Autor byl tehdy jediný, jenž se zabýval T. G. Masarykem v samostatném příspěvku. Nová potřebná publikace „Masaryk a legie“ (vydaná nakladatelstvím PARIS, vzdělávací agentura s.r.o.), pojednávající o vztahu profesora Masaryka k nově vznikajícím československým legiím je rozdělena věcně do dvanácti navazujících kapitol, z nichž první popisuje Masarykovo úsilí po vyhlášení války a vznik našeho vojska zejména v Rusku (Česká družina, přísaha 28. září 1914) a ve Francii (září 1914, rota Nazdar, bitva u Arrasu 9. 5. 1915).
Navazuje přípravou jeho odboje, vznikem maffie, první výzvou k tvorbě a rozšiřování zahraničního vojska, cestami do Holandska, Itálie, příčinami jeho exilu, pobytem ve Švýcarsku, rozdělením úkolů, ustavením ČSNR v Paříži, pobytem v Londýně a Rusku s tvorbou legií, cestou kolem světa, slavným návratem domů, až po první slavnostní poctu jeho legionářům v novém státě v roce 1919. Protože i autorův dědeček, který přeběhl na základě Masarykovy výzvy v Rešově již 15. listopadu 1914 k Rusům a po přípravě v zajateckých táborech, ještě před bitvou u Zborova, vstoupil 14. února 1917 do nově formovaného 4. střeleckého pluku Prokopa Velikého, kde se s Masarykem setkal, je v knížce značně rozšířeno pojednání o legiích ruských, zahrnující nejen bitvy u Zborova, Tarnopole, Bachmače, Čeljabinský incident, ale i Sibiřskou anabázi. Po Zborovu se stává Masaryk uznávaným velitelem legií, zajišťujícím jejich rozšiřování, logistiku i ubytování. Promýšlí jejich přesun na bojiště do Francie a zajištuje vojsku na Rusi, aby se stalo součástí naší legionářské armády ve Francii. Zprávy o dalších bitvách od Bachmače, kdy se Masaryk v den svých narozenin 7. 3. 1918 (jeden den před zahájením průjezdu 27 vlakových souprav o 750 vozech Bachmačí, střelbou u Meny, Doče a Plisky a následnou bitvou, týž den mu vyhrávala plukovní hudba Olomouckého pluku na dálku do Moskvy k narozeninám) vydává na magistrálu, jej zastihují na cestě, ve Vladivostoku, Tokiu nebo až v Americe. Jsou radostné, neboť obsahují zprávy o vítězstvích, spojení legionářských vojsk památného 6. července 1918 u Miňjar v Západní Sibiři a po spojení vojsk na řece Ononu u stanice Olovjanaja na východě je Masaryk považován za pána Sibiře Nově je zpracován i Masarykův pobyt v Americe, zdůrazňující nejen snahu vybudovat samostatný stát, pro jehož uznání dovedl obratně úspěchy legií využít, ale i zajistit neustálou pomoc našim legionářům zejména v Rusku. Opomenuta není ani jeho návštěva u Amerických Československých legionářů zejména ve Stamfordu. Práce je doplněna pojednáním o věrném Masarykově spolubojovníkovi nejen v otázce legií Milanem Rastislavem Štefánikem a kapitolou o vybraných československých legionářích. Nechybí rozsáhlé poznámky a odkazy na zdroje, nezbytná poděkování, seznam pramenů a použité literatury, anglické „Summary“ a jmenný rejstřík (jenž bude vítanou pomůckou při podrobnějším studiu a využití knížky), včetně přehledného obsahu jednotlivých kapitol.
Knížka upoutá již velmi vkusnou obálkou, na jejíž titulní straně i závěrečných deskách uvidíme fotografický snímek z návštěvy profesora Masaryka u záložního pluku našich ruských legií. Návrh obálky provedl pan Daniel Vybíral, grafickou úpravu paní Lenka Studinská z nakladatelství PARIS, jimž patří rovněž dík za vzorně odvedenou práci.
Také dvanáct věcných kapitol knížky je vhodně dokumentováno soustavou fotografií, vybraných nakladatelstvím PARIS na základě série původních 14 skic autora tužkou. Zde bychom chtěli rovněž poděkovat inženýru Vratislavu Preclíkovi, ml. za jejich naskenování a úpravu pro výběr obrázků i paní MUDr. Lidmile Ripové, místopředsedkyni MDH, za posouzení obrázků.
Úvodním slovem publikaci vhodně opatřili pánové profesoři Josef Dolista, člen předsednictva MDH a Michael Halaška, předseda MDH, jimž stejně jako paní magistře Jindřišce Nevyjelové za podrobné pročtení a cenné rady patří dík. Dík patří celému vedení Masarykova demokratického hnutí za vzornou spolupráci s nakladatelstvím PARIS.
Téma tohoto dramatického příběhu, které bylo nosné po celé období První Československé republiky a po celou dobu druhé světové války bylo oporou zejména západnímu 2. odboji, bylo úmyslně zapomenuto po roce 1948. Teprve před třiceti lety (autor vzpomíná, jak v listopadu 1989 vylepoval vlastní plakátky, upozorňující na význam Masaryka a Československé obce legionářské ve vestibulech metra v Praze na Václavském náměstí) přišlo opět probuzení se zrodem Masarykova demokratického hnutí. Je velkou zásluhou pánů nakladatelů Antonína a Jiřího Pavery, že se ujali a velmi úspěšně zhostili vydání této publikace, která je nadčasová a bezesporu přispěje k rozšíření poznatků o základech, na nichž je postavena i naše současná republika, naše současná společnost a demokracie.
Prezentace této publikace je předpokládána v úterý 24. září 2019 v Klubu techniků na Novotného lávce 5 v Praze 1 od 17:00 hod. Zájemci si po prezentaci budou moci pořídit publikaci Masaryk a legie za zvýhodněnou cenu. Děkujeme Nakladatelství PARIS, vzdělávací agentura, s. r. o. za vzorně odvedenou práci.